Jdi na obsah Jdi na menu
 


STAŠKOVÉ - STAVITELÉ, UMĚLCI

6. 7. 2016

Nedávno jsme zde v aktualitách uvedli pozvánku na výstavu "STAŠKOVÉ - STAVITELÉ, UMĚLCI". Expozici hostí prostory KIC Trhové Sviny na Žižkově náměstí a to až do 30. září 2016. Výstava jako taková je ovšem ke zhlédnutí pouze v otevírací době infocentra.
Výstavu jsem už od prvního aviza plánoval navštívit, protože jméno Stašek mělo jednak mnoho společného s pevnostní výstavbou v našem regionu a samozřejmě pro mě jako pro regionálního badatele Trhovosvinenska má stále jistou přitažlivost. Mé resumé je bez otálení takové, že jde o velmi povedený počin, který rozhodně stojí za Vaši návštěvu a zhlédnutí ! Až je škoda, že z uvedeného hojného počtu sebraných materiálů zřejmě nevznikne ani ta malá brožurka, ač prý to bylo autorkám výstavy navrhováno. Rozhodně by nebylo od věci výstavu nějakým způsobem zpřístupnit, i kdyby to mělo být "jen online". Osobně bych si někdy velmi rád knihu na toto téma přečetl, bez diskuze by se dala napsat poměrně objemná...

Na výstavních panelech zájemce najde dosti podrobně rozepsanou historii rodu Stašků, počínaje rodiči Františkem Staškem (*1860) a Marií Dryjovou a samozřejmě třemi slavnými bratry: Ferdinandem (*1888), Františkem (*1891) a Janem (*1893) Staškovými. Druze jmenovaní byli stavitelé a architekti po otci, první syn Ferdinand (1888–1935) se poněkud vymkl a stal se známým malířem (působil např. v Egyptě, v Káhiře i zemřel a je pochován). Dá se říci, že Ferdinand Stašek dodnes patří k poměrně slavným svinenským rodákům po boku např. Emila Háchy, Karla Hlubučka nebo Karla Valdaufa...

Našince samozřejmě přirozeně zajímala nejvíce činnost obou bratrů stavitelů (a přiznávám, že jsem se dozvěděl velmi mnoho nového!). Oba navrhli a zrealizovali mnoho zajímavých staveb a dá se říci, že jejich služby byly velmi žádané, ceněné a byla zde snaha o férové jednání a kvalitní odvedenou práci. Zpočátku oba společně pracovali pro otcovu svinenskou pilu, poté však každý bratr měl svou stavební firmu: Jan v Trhových Svinech spolu s pilou a František v Českých Budějovicích se zřízenou pilou u Jílovic (vedle Brouskova mlýna). Samozřejmě se dá čekat, že zakázky obou firem byly pro místní obyvatele vítanou pracovní příležitostí (zvláště v 30. letech zmítaných krizí). Výstava pak samozřejmě zahrnuje spoustu originálních dokumentů (výuční listy apod.) a množství skvělých originálních stavebních plánů (nový celní úřad v Nových Hradech atd.). Dá se očekávat, že autoři výstavy mají zřejmě vazby přímo na rodinu a že některé dokumenty pocházejí přímo z firemního archivu (SOkA ČB spravuje více než pět metrů zatím nezpracovaných a nepřístupných dokumentů ve fondu Stašek, stavitelství a pila Trhové Sviny z let 1920-1950).

Samozřejmě, tahákem každé podobné regionální výstavy bývají zejména dobové fotografie, pro mě osobně byly velmi zajímavé neznámé záběry např. přímo svinenské pily, pily jílovické, českobratrské modlitebny v T. Svinech a Zemeneho svinenské továrny. Protože článek čtete zrovna na tomto webu, je jasné, že nejvíc zaujmula část expozice věnovaná právě konci 30. let. Naši čtenáři jistě dobře ví, že oba bratři během roku 1938 kooperovali na stavbě stavebního úseku 182. Úsek jim byl zadán dne 14. června 1938 na celkem 90. objektů l. o. Stavbu stěžovalo jak špatné počasí během léta 1938, některé obtížnější realizace, tak i obtížná finanční situace (kvůli zpožděným platbám za dílo). Díky stále ubývajícímu času stavba také trpěla velkou překotností prací a zejména zpožděnými dodávkami speciálního pevnostního materiálu. Svou roli hrály také malé zkušenosti s podobnými stavbami. Díky potížím se stavbou museli kooperující Staškové nakonec část stavebního úseku 182 předat jiné firmě. Jeden z panelů pak velmi překvapivě potěší i oko nejednoho protřelého bunkrologa :) Každému je jasné, že stavební firmy viděly v podobných vojenských zakázkách vítaný zdroj příjmů, ovšem zřejmě často tzv. "netušily do čeho jdou". V tomto světle se pak jeví o něco pochopitelněji i na první pohled macešsky pojatý deníkový zápis jednoho z bratrů: "Vojenská opevnění (bet. kryty), prováděné společně s bratrem, jsme skončili a předali vojenské správě. Byli jsme rádi, že jsme se těchto staveb, připomínajících válku a vál. strádání, zbavili". Nevíme sice nic o čemsi jako "vlasteneckém smýšlení" obou bratrů, ale dle všeho byla stavba úseku 182 pro oba doslova nevděčnou zakázkou....

13403963_1048889491846907_9048966795893111484_o.jpg

poznámka 1:
stavbě úseku 182 se věnovala i odborná literatura (SOLPERA Jan, Nadějný začátek se smutným koncem, České Budějovice 2008, osobně jsem napsal pravěký článek do TSL 2/2008 , detailní popis stavby úseku vyšel na tři části v TSL 2/2012, 3/2012 a 4/2012 - online ke čtení zde , věnoval jsem se i problematice destrukcí z léta 1939 v úseku 182 zde online  (vyšlo TSL 4/2013, 5/2013)
k osobě F. Staška i toto: Neradová Stanislava, Rodné Trhové Sviny vyměnil za orientální Káhiru na Nilu (Ak. malíř Ferdinand Stašek 1888 - 1937). ČBL 18. 12. 1999 + Stašek Bohumil, Jak šlo také pomoci za první republiky po katastrofách. Z historie někdejší stavební firmy Stašek v Trhových Svinech a její pomoci po zemětřesení r.1927 na Krétě, Českobudějovické listy 9/4 (06.01.2000), s. 17.
poznámka 2:
v srpnových TSL na s. 9 vyšel zajímavý článek p. Aleny Mitter (roz. Staškové): Pohádka o třech bratřích a dvou světových válkách - přidávám odkaz ONLINE tsviny.cz 
+ deponováno i ZDE na webu