Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dokončovací práce a kolaudace v úseku X.a

10. 10. 2011

K maskování a zastírání objektů měly být používány rychle rostoucí keře a stromy. Dále byl kladen velký důraz zejména na důkladné zakrytí střílen dřevěnými poklopy. Zemní náspy měly být odrnované a nepravidelných tvarů. Rovné betonové plochy měly být zamaskovány matnými trvanlivými nátěry. Měla být užita hlavně černá, tmavě hnědá a tmavě zelená, méně již špinavě žlutá. Podle příkazů VSD měly být skvrny nepravidelné a přesahovat přes hrany (nesměly na hranách končit). Černé skvrny měly být provedeny zejména přes rohy objektu. Na osvětlených plochách se měly použít skvrny tmavé a naopak. Skvrny "chobotovitých tvarů" měly mít naopak ostré hrany. V lese měly být použity hnědé šmouhy v barvě kmenů se zelenými větvemi. V hlubokých lesích prý stačily velké šmouhy evokující stíny větví. Na volném prostranství se měly naopak volit světlejší mimikry. Kvůli počasí na podzim roku 1936 nemohlo však být maskování dokončeno, ovšem ihned na jaře 1937 měly práce pokračovat. V protokolech firmy Smrž je doslova zmíněno, že má být použito "barevné mimikrování trvalými čtyřmi základními barvami" a to zelenou, červenohnědou, okrovou a černou.

Na počátku října 1936 provedl gen. Neumann v úseku inspekční prohlídku. Problémem se ukazoval pořádek a čistota kolem objektů. Byl navrhován zemní val před vchodem jako zlepšení, které mělo usnadnit obranu vchodu. Důstojníci VSD měli po výstavbě osobně přezkoušet palebné možnosti objektů. Mužstvo stráží dále nemělo pocházet z okolí linie, neboť by zde jistě nastal bezpečnostní problém, kdy by vznikaly záminky k návštěvě objektů známými či rodinnými příslušníky vojáků.

Zbytek materiálu po stavbě měl být dopraven do Třeboně na zdejší posádkové velitelství. Ukončení všech prací proběhlo zhruba o dva týdny déle kvůli zpoždění materiálových dodávek dne 30. listopadu 1936.

Popišme si dále kolaudace v úseku X. Je potřeba si uvědomit, že firmy nebyly zpravidla kapitálově silné. Vojenská správa také s platbami nijak přílišně nespěchala a tak se vidina zisku ze státní zakázky obvykle nekonala ... Dne 1. 11. 1936 pak vyšlo k VSD nařízení o spálení všeho nepotřebného spisového materiálu. Po likvidaci VSD měl být materiál určený k archivaci uložen u divizí a příslušníci dozorů měli být odesláni zpět ke svým jednotkám. Kolaudace jako taková byla v úseku X.a provedena dne 4. února 1937. Podíleli se na ní velitel ženijního vojska sboru (VŽVS) brig. gen. Nosek, mjr. Zemánek a Marie Smržová. Jen u objektů čísel 8, 16 a 19 byly zjištěny drobné závady, které byl do 31. května 1937 podnikatel povinen odstranit.

Firma Srmrž tak dostala již v roce 1936 ve čtyřech splátkách celkem 191 750 Kč. Dne 7. dubna 1937 byl také dále zaplacen doplatek ve výši 5 447, 50 Kč. Co se týče výdajů na celý úsek X, tak bylo celkem povoleno 800 000 Kč, z toho bylo proinvestováno 721 746, 50 Kč.

(pro stavební firmy 376 084, 40 Kč., za cement 80 489, 50 Kč, armatura + vázací drát 177 591, 10 Kč, pro další firmy 38 146, 15 Kč, pro hospodářskou správu "MJH" 48 507, 65 Kč a pro státní dráhy 927, 70 Kč)

-----------------------------------------------------------------------

Literatura:

J. Solpera, Nadějný začátek se smutným koncem.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA