Případ Martin Macht (17. 5. 1910 - 5. 10. 1938)
Narozen 17. 5. 1910 v obci Babylon (v okrese Domažlice). Domovsky příslušný do Borovan, rolník, vojín náhradní roty p. pl. 1 "Mistra Jana Husi". Dne 5. 10. 1938 byl zabit v boji s SdFK u Skřidel nedaleko Cetvin (resp. Velešína), kdy vykrvácel po zranění granátem. Ženatý otec 2 dětí, pohřben 8. 10. 1938 v Borovanech. (Pozn.: problém je také v místě úmrtí – Skřidla jsou nedaleko Velešína, ne nedaleko Cetvin. Chybné je u Plachého tedy dodatečné zeměpisné určení).
Bylo úmrtí tohoto vojáka v jeho nedožitých 29 letech ve světle následujících událostí zbytečné ? I přesto, co následovalo v pohraničí po 1. říjnu 1938, byla jistě pro rodinu Machtových ztráta syna, otce i manžela bolestná a to bez ohledu na politickou situaci...
Mnichov a jeho následky znamenaly pro československou armádu konec jedné z velkých etap jejího vývoje. Bezprostředně po Mnichovu se armáda musela ztotožnit s novým smyslem své existence. Přípravy na obranu vystřídalo úsilí ustoupit na novou demarkační čáru se ctí, spořádaně a bez zbytečných lidských i materiálních ztrát. V těžkých pomnichovských dnech a týdnech armáda stále poskytovala oporu civilnímu sektoru. Příslušníci armády ve spolupráci se státními bezpečnostními složkami i nadále obětavě udržovali pořádek na všech exponovaných úsecích hranic a prováděli evakuaci nejen vojenského, ale i státního a soukromého majetku. Zprávy se k vojákům dostávaly prostřednictvím telefonu, telegrafu či kurýrem. Kromě zpráv vojenského charakteru měly značnou váhu i zprávy o aktuálním dění. Tuto agendu zpracovávalo 2. odd. HŠ (skupina E – propagační, tisková, cenzurní) pod velením pplk. Bohuslava Procházky. Nebyl čas na myšlenky o zkáze státu. Obrovským nasazením všech vojáků se na určitou dobu podařilo splnit neméně důležitý úkol záchrany vojenského materiálu před nepřítelem. Bylo zde především nutné zachovat poslušnost a nenechat se vyprovokovat k ozbrojenému konfliktu. Ze zprávy Rázuse (VI. sbor) pro Nerudu (IV. Armáda) z 2. října: "Rázus hlásí morální stav vojska (vojsko roztrpčené, bojovný duch neklesl, postoupením území německému vojsku působí skličujícím dojmem, vojsko zachovává klid, kázeň a plní rozkazy). Chování obyvatelstva k vojsku je přátelské, jeví se u nich sklíčenost". V další depeši pro Nerudu (2. 10., 12:30) byla konstatována nutnost vyklizení vyklizení a demontáže zařízení v objektech v obsazovaných oblastech, v oblastech dosud nevyklizovaných má však být LO stále obsazeno a zdokonalováno.
Dne 5. října zaútočil Sudetendeutsches Freikorps také mezi Velešínem a Kaplicí. Zde byl zraněn vojín z Borovan, který poté na následky zranění zemřel. Jde zde s největší pravděpodobností o voj. Martina Machta. Podle velmi přínosné práce Jiřího Plachého můžeme blíže určit místo boje do okolí Skřidel západně Velešína (přibližně 2 km). Macht podle Plachého zemřel na následky zranění po zásahu ručním granátem. Podle hlášení škpt. Bohumíra Uhlíka došla posila v podobě jedné pěší a jedné kulometné čety právě od III/1 praporu (z postavení u Včelné to sem bylo poměrně blízko). Zde popisuje další incident, kdy čs. hlídka zastřelila "německou spojku na motocyklu, která na výzvu "Stůj !" nezůstala stát". Motocykl byl poté přivezen k praporu.
Pátrání po jeho hrobu proběhlo neúspěšně, neboť zdejší starý hřbitov pod klášterem byl v 50. letech zlikvidován. Na novém hřbitově (u silnice na O. Újezd) nalezen pravděpodobně jeho příbuzný. Machtovo jméno je také zmíněno na borovanském pomníku padlým (k pomníku detailněji ZDE - heslo Borovany, FOTO celek, FOTO detail). Rodina Machtova prý v Borovanech stále žije a zřejmě se jedná o přímé přibuzné. Více informací o zrušeném hřbitově by prý mohl poskytnou bývalý místní kronikář p. Kadlec, nebo současný kronikář p. Malík.
Bývalý borovanský hřbitov. Zde někde odpočívá vojín Martin Macht, zastřelený henleinovci 5. října 1938 u Velešína. Pohřeb se konal 8. 10. 1938 v Borovanech. Zdejší hřbitov pod klášterem byl v 50. letech zlikvidován.
zdroje:
Jiří PLACHÝ, Nástin personálních ztrát Československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939, Praha 2009
STRAKA Karel, Československá armáda, pilíř obrany státu z let 1932 - 1939, Praha 2007
TÝŽ, Vojáci, politici a diplomaté. Československá vojenská delegace na jednáních mezinárodního výboru v Berlíně a odstoupení českého pohraničí v říjnu 1938, Praha 2008.
VUA-VHA, f. Palacký, kart. 4, zpráva Nerudovi, 2. 10. 1938 (12:30)
